< zpět na hlavní stranu

                                                           JAK NA PROJEKT



OBSAH:     Příprava projektu

                  Projektová fiše – struktura

                  Jak vytvořit projektovou fiši – podrobný popis

                  Obsahové body projektu – výchozí stav a cíle projektu, cílové skupiny
                                                               a partneři projektu, předpoklady a rizika projektu


                 "Technické" body projektu – rozpočet, časový harmonogram, projektový tým,
                                                                  způsob realizace projektu

                  Vnější vazby projektu

                  Zdroje informací


ODKAZY:  Vzor projektové fiše v PDF

                  SWOT analýza  |  Metoda logického rámce  |  Ganttův diagram

                  Typové (vzorové) projekty  |  Příklady dobré praxe  |  Burza nápadů



Na této stránce se pokusíme popsat přípravu projektu. Vycházíme z požadavků Strukturálních fondů Evropské unie. Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které v ČR vykonává roli Národního orgánu pro koordinaci čerpání finančních prostředků z fondů EU, jsou uvedeny jednotlivé kroky od prvotního záměru projekt připravit přes realizaci až po závěrečné hodnocení a navazující aktivity.

MMR uvádí 10 kroků tvorby a realizace projektu:
1) Vytvoření podrobného projektového záměru
2) Nalezení příslušného operačního programu a v něm konkrétní oblasti podpory pro váš projektový záměr
3) Podání žádosti
4) Posouzení žádosti
5) Realizace projektu
6) Vyhodnocení a vyúčtování žádostí
7) Žádost o platbu
8) Kontrola projektu na místě
9) Publicita projektu
10) Udržitelnost projektu

My se zaměříme na přípravnou fázi – od prvotní ideje k podání žádosti. Pro přípravu projektu doporučujeme zpracovat SWOT analýzu školy, vzdělávacího oboru apod. K podrobnému popisu projektu využíváme tzv. projektovou fiši, jako doplňkové metody Ganttův diagram a metodu logického rámce (tuto metodu využíváme nejen v prvotní fázi příprav, ale také jako součást finalizace projektové žádosti). Jednotlivé metody názorně ukážeme na příkladu fiktivního projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ.


PŘÍPRAVA PROJEKTU


Obsah každého projektu by měl reagovat na potřeby realizátora projektu, respektive na potřeby cílové skupiny, pro kterou projekt připravujeme. Pro analýzu aktuálního stavu organizace slouží řada metod. Nejznámější je již zmiňovaná SWOT analýza, neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Můžeme použít také další metody, např. myšlenkové mapy a stromy problémů, Brainstorming, Metodu 635, Ishikawův diagram atd.
Přípravnou fázi projektu si ukážeme na konkrétním příkladu – projektu fiktivní základní umělecké školy v Dolních Hodolanech. Řekněme, že si vedení této ZUŠ určilo pomocí SWOT analýzy hlavní rizika a potřeby školy. Jako největší aktuální riziko pro hodolanskou ZUŠ je nově otevřená soukromá výtvarná škola, která disponuje lepším vybavením a nabízí širší vzdělávací nabídku. Vzhledem k tomu, že výtvarná škola odmítla jednat o spolupráci, hrozí znatelný úbytek žáků výtvarného oboru (už v současnosti se výtvarný obor potýká s mírným úbytkem žáků).
Příležitostí, jak zvrátit toto riziko, je zájem učitelů výtvarného oboru o multimediální tvorbu. Škola disponuje dostatečným lidským i institucionálním potenciálem (silné stránky), aby využila tuto příležitost v podobě projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ. Projekt by měl rozšířit vzdělávací nabídku výtvarného oboru o studijní zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba. Součástí projektu je nákup nového vybavení, tvorba vzdělávacích materiálů, pořádání seminářů pro školy v regionu a realizace výstavy prací žáků, kteří budou vzděláváni v novém studijním zaměření.
Uskutečněný projekt by měl zvrátit úbytek žáků. Jakmile bude mít škola atraktivní vzdělávací nabídku výtvarného oboru, je možné předpokládat také zájem soukromé výtvarné školy o spolupráci. Tzn., že projekt eliminuje hlavní riziko pro školu. Pro cílovou skupinu, tj. pro žáky školy, přinese projekt kvalitnější výuku. Učitelům školy projekt umožní díky novému vybavení využívat moderní vyučovací metody.

Dalším krokem přípravné fáze je úvaha o financování projektu. Z předkládaných výzev se jako nejzajímavější jevily výzvy v rámci Evropského sociálního fondu (ESF). Pro soulad dotační výzvy z ESF a zamýšleného projektu je však potřeba připravit podrobný popis projektu. Na řadu tak přichází projektová fiše.
Pozn.: V tomto textu pracujeme s fiktivním projektem, který žádal o dotaci z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Uvedené principy však platí i pro projekty žádající o dotaci z nového operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.


PROJEKTOVÁ FIŠE


Projektová fiše/fiche nebo návrh/záměr projektu jsou označení pro schéma, které pomáhá při přípravě a plánování projektu. Projektová fiše vychází ze struktury projektové žádosti. Umožňuje utřídit představy o projektu ve strukturované podobě, pomůže nám systemizovat si vztahy mezi jednotlivými charakteristikami projektu (záměr a aktivity projektu, potřeby a účel, náklady a výnosy atd.). Především nám však pomůže určit, jestli existuje shoda mezi cíli projektu a cíli dotace.
Projektová fiše je podkladem pro realizátora projektu – nepřikládá se k žádosti o dotaci (na rozdíl od logického rámce projektu). Podoba fiše by však měla vycházet z požadavků dotačního titulu, o který budeme usilovat. V našem případě vycházíme ze struktury dotačních žádostí fondů EU. Navrhujeme proto následující strukturu popisu projektu:

A. Formální body:
1)    název a lokalizace projektu, doba trvání projektu – zde určíme název, případně
       podtitul projektu, místo realizace a oblast, která bude dotčena realizací projektu,
       celkovou dobu trvání projektu
2)    popis předkladatele projektu – tj. základní informace o subjektu žadatele (název,
       sídlo, IČO), informace o statutárních orgánech, kontaktní osoby apod.

B. Hlavní obsahové body:
3)    popis výchozího stavu a zdůvodnění potřeby projektu – na začátku celé práce
       by měla stát analýza aktuálního stavu, např. pomocí SWOT analýzy, projekt
       pak reaguje na slabé stránky a příležitosti organizace
4)    popis cílů projektu – cíle nejlépe popíšeme na základě intervenční logiky,
       tj. uvádíme obecný cíl, specifické cíle/záměry/účel projektu, výstupy a aktivity
       projektu v této hierarchické struktuře; součástí této kapitoly jsou také monitorovací
       indikátory/ukazatele – při tvorbě této části vycházíme z logického rámce projektu
5)    popis cílové skupiny – v této části definujeme cílovou skupiny a přínos projektu
       pro cílovou skupinu
6)    popis partnerů projektu – pokud máme projektové partnery, v této kapitole o nich
       uvedeme informace (název, sídlo, IČO, statutární a kontaktní osoby, role partnerů
       v projektu atd.)
7)    předpoklady a rizika projektu – rizika v pozitivní podobě – tedy ve formě předpokladů.

C. „Technické“ body projektu:
8)    rozpočet – v našem případě strukturujeme rozpočet podle dotačních pravidel fondů EU
9)    časový harmonogram – pravděpodobně nejelegantnějším nástrojem pro tvorbu
       harmonogramu je Ganttův diagram
10)  návrh projektového týmu – zde uvádíme popis jednotlivých pracovních pozic
       v rámci projektu
11)  popis způsobu realizace projektu – tj. technické provedení aktivit projektu, způsob
       zajištění aktivit projektu – provede žadatel/partner/dodavatel, zdali bude potřeba
       výběrové řízení, na základě jakých dokumentů bude provedena úhrada nákladů,
       rozsah, kvalita a speciální požadavky či omezení při realizaci apod.

D. Vnější vazby projektu:
12)  vazby na jiné projekty a udržitelnost projektu
13)  vztah projektu ke grantové výzvě
14)  vztah projektu k programovým dokumentům (např. dokumenty na úrovni města,
       kraje/regionu, případně dokumenty na národní nebo evropské úrovni).

Vlastní žádost, která se u evropských fondů vyplňuje na portálu MS2014+ (nástupce Benefit7), má další dílčí položky (horizontální témata projektu, publicita, pracovní náplně zaměstnanců atd.). Pro základní vymezení projektu je však výše navržená struktura dostačující.


JAK VYTVOŘIT PROJEKTOVOU FIŠI


Nejprve vyplníme formální část projektové fiše, tedy FORMÁLNÍ BODY, kde uvedeme název a lokalizaci projektu a popis předkladatele projektu. Z názvu projektu by mělo být zřejmé, co bude obsahem projektu. Místo realizace a oblast, která bude dotčena realizací projektu, nemusí být totožné (v našem příkladu jsou). Např. školení se koná v sídle žadatele, účastníci jsou však obyvatelé celého kraje. Také může škola z jednoho kraje uskutečnit projekt pro cílovou skupinu z jiného kraje – tak dosáhne na dotaci, která není určena pro cílovou skupinu z kraje, ve kterém žadatelská škola sídlí.
Pozn.: Informace uvedené v následujícím textu jsme čerpali z publikací zabývajících se projektovým řízením, dále z webů MŠMT a MMR a z příručky pro žadatele OP VVV.

1)  Název a lokalizace projektu
Příklad – fiktivní projekt Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ.
Místo realizace a oblast dopadu projektu: město Dolní Hodolany a Pardubický kraj.
Doba trvání projektu 36 měsíců (předpokládaná doba zahájení červenec 2009, ukončení červen 2012). V tomto bodě můžeme uvést také identifikační údaje dotační výzvy – my uvádíme v bodě 13 – vztah projektu ke grantové výzvě.

2)  Popis předkladatele projektu
Základní umělecká škola v Dolních Hodolanech
Sídlo: Školní 1, Dolní Hodolany
IČO: 12345678
Zřizovatel: obec Dolní Hodolany
Statutární osoba: Mgr. Josef Svoboda – ředitel školy
Kontaktní osoba: Bc. Marie Nováková – hlavní koordinátorka projektu


OBSAHOVÉ BODY PROJEKTU

Dalších pět bodů popisuje obsahovou část projektu:

3)  Popis výchozího stavu a zdůvodnění potřeby projektu – pro úspěch v dotačním řízení je důležité přesvědčivě popsat potřebnost projektu. Můžeme také formulovat přidanou hodnotu projektu (v čem je projekt inovativní).
Na příkladu si ukážeme, jak může tato část projektové fiše vypadat:
„Na základě vypracované SWOT analýzy škola identifikovala jako aktuální největší riziko otevření nové soukromé výtvarné školy v obci. Nová škola disponuje lepším vybavením a nabízí širší vzdělávací nabídku. Vzhledem k tomu, že výtvarná škola odmítla jednat o spolupráci se ZUŠ, hrozí znatelný úbytek žáků výtvarného oboru (už v současnosti se výtvarný obor potýká s mírným snížením počtu žáků).
Předložený projekt reaguje na tuto situaci tím, že pomůže rozšířit vzdělávací nabídku výtvarného oboru o studijní zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba. Součástí projektu je nákup nového vybavení, tvorba vzdělávacích materiálů, pořádání seminářů pro školy v regionu a realizace výstavy prací žáků, kteří budou vzděláváni v novém studijním zaměření.
Uskutečněný projekt by měl zvrátit úbytek žáků – předpokládaný nárůst žáků minimálně o 7% ke konci projektu. Jakmile bude mít škola atraktivní vzdělávací nabídku výtvarného oboru, předpokládáme také zájem soukromé výtvarné školy o spolupráci.“

4)  Popis cílů projektu je hlavní částí projektové fiše. Pro formulaci cílů nám poslouží metoda logického rámce (více k této metodě zde). Cíle uvádíme podle struktury logického rámce ve čtyřech úrovních. Nejprve si určíme záměr projektu (specifický cíl) – v našem příkladu to je „rozšířením výtvarného oboru o studijní zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba zkvalitnit a zatraktivnit vzdělávání ve výtvarném oboru“. Tento záměr přispěje k obecnému cíli – ve fiktivním projektu jsme formulovali obecný cíl jako „rozvoj uměleckého vzdělávání s využitím digitálních technologií a multimediální tvorby“. Projekt pouze přispěje k naplnění tohoto obecného cíle.
Další úrovně cílů jsou výstupy a aktivity projektu. Jedná se o konkrétní úkoly, např. aktivita „pořádání 20 seminářů o novém studijním zaměření pro ZUŠ v regionu (semináře budou akreditovány pro DVPP)“ směřuje k výstupu „realizace odborných akreditovaných seminářů na ZUŠ v regionu“. Jiné výstupy sdružují více aktivit (např. výstup „výstava“ obsahuje aktivity „realizace výstavy“ a „výroba brožury“ – aktivity samozřejmě můžeme dělit jemněji, než v uvedeném příkladu). Na rozdíl od specifických a obecných cílů jsou aktivity a výstupy (výsledky projektu) závazné pro realizační tým a jsou součástí smlouvy s řídícím orgánem operačního programu. Aktivity a výstupy jsou konkrétní úkoly, které ve spojení s časovým harmonogramem vymezují „jízdní řád“ projektu.

5)  Popis cílové skupiny
Cílová skupina je vymezení těch, kteří budou mít z projektu prospěch. V našem příkladu se jedná o žáky a učitele ZUŠ. Žáci výtvarného oboru budou mít užitek z rozšíření vzdělávací nabídky a budou také využívat nově vytvořené vzdělávací materiály. Výstava umožní žákům školy představit své práce. Učitelé školy budou mít možnost pracovat s modernějším vybavením a výukovými materiály. Projekt podpoří také tvůrce výukových materiálů a lektory seminářů. Učitelé ZUŠ v regionu budou mít možnost navštěvovat semináře, které budou certifikovány v rámci DVPP.
V projektové žádosti je potřeba určit počet osob, které projekt podpoří (tj. rozsah cílové skupiny). Indikátorem úspěšnosti je v našem příkladu např. ukazatel „navýšení počtu žáků výtvarného oboru – stav na začátku projektu 83 žáků, na konci projektu minimálně 90 žáků výtvarného oboru“.

6)  Popis partnerů projektu – pokud si určíme přesnější cíle, můžeme uvažovat o projektových partnerech. U některých dotačních výzev je partnerství podmínkou, nebo je alespoň pozitivně hodnoceno. Z popisu projektu by mělo být zřejmé, že je zapojení partnera nezbytné. V našem příkladu figuruje galerie Pegas, která disponuje potřebnými výstavními prostory. Zapojením do projektu získá škola důležité know-how, jak profesionálně připravit výstavu. Dále se uvádí míra zapojení partnera do projektu (např. finanční/nefinanční partner), případná předchozí spolupráce s žadatelem atd.

7)  Předpoklady a rizika projektu – s těmi jsme už pracovali ve SWOT analýze i matici logického rámce.
K selhání řady projektů došlo právě z toho důvodu, že se nevěnoval dostatečný čas vnějším faktorům – tedy tomu, co se může v plánu pokazit a předpokladům, které je třeba zajistit. Postupuje se na této ose: Identifikace (Jaká jsou rizika?) – Odhad (Jaká je jejich pravděpodobnost?) – Zhodnocení (Jaký je jejich možný dopad?). Pro stanovení intenzity rizik můžeme použít matici dopadu/pravděpodobnosti:

Vertikální linie určuje míru pravděpodobnosti, horizontální linie značí míru dopadu – nakolik bude pro projekt určité riziko „nebezpečné“. Jednotlivá rizika, která jsme identifikovali, umístíme do jednotlivých polí.

Ke stanovení rizik se používá již zmiňovaná SWOT analýza, můžeme využít také institucionální nebo technická analýza, rozbor ekonomické stránky projektu atd. Cílem je identifikovat všechna hlavní rizika a nutné předpoklady. Do projektu pak zapracujeme opatření na odstranění či omezení rizik.
Pokud bude některé z rizik vysoké a nebude možné ho žádným způsobem eliminovat, musíme cíle přepracovat. Pokud bude vysoké riziko na úrovni záměru projektu, měl by být projekt zrušen.

Poznámka: V rámci evropských dotačních programů formulujeme rizika v kladné podobě – tedy jako předpoklady. Např. „ohrožení projektu malým zájmem obyvatel města/regionu o umělecké vzdělávání“ uvedeme jako nutný předpoklad „zájem obyvatel města/regionu o umělecké vzdělávání“.



ODKAZY:  Vzor projektové fiše v PDF

                  SWOT analýza  |  Metoda logického rámce  |  Ganttův diagram

                  Typové (vzorové) projekty  |  Příklady dobré praxe  |  Burza nápadů



„TECHNICKÉ“ BODY PROJEKTU

Jako „technické“ jsme nazvali oddíly Rozpočet, Časový harmonogram, Návrh projektového týmu a Popis způsobu realizace.

8) Rozpočet
Jedná se o obávanou část projektu. Příručky pro žadatele hýří termíny jako uznatelné a neuznatelné výdaje, přímé a nepřímé náklady, podpora de minimis, veřejná podpora atd. Podrobná pravidla jsou uvedena v příručkách pro jednotlivé operační programy a v rámci dotačních výzev.

Pro tvorbu rozpočtu doporučujeme následující dvě fáze:
1) Rozpočet vytvořený podle jednotlivých aktivit projektu – v našem příkladu je tento typ rozpočtu součástí logického rámce projektu. Pro určení příjmů a výdajů potřebujeme znát počet pracovních pozic pro jednotlivé aktivity a časovou náročnost jednotlivých činností (počítáme s hodinovou mzdou v případě, že budeme s pracovníky uzavírat dohodu o provedení práce; pokud budou zaměstnanci v pracovním poměru, určíme mzdu za měsíc); určíme také výši mzdy. K rozpočtu jednotlivých aktivit přidáme náklady na cestovné a stravné, náklady na nákup vybavení, náklady na kancelář a na služby, stavební úpravu, přímou podporu atd.
Jakmile budeme mít realistický rozpočet všech aktivit, vypočítáme nepřímé náklady. V případě, že námi vybraná výzva nepočítá s nepřímými náklady, určíme také náklady na vedení projektu (projektový koordinátor, administrativní pracovník, náklady na účetnictví, kancelář, atd.).

2) Jako druhý krok bude úprava rozpočtu podle struktury příslušného operačního programu a dané dotační výzvy. Struktura rozpočtu v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je následující:

A.   Přímé náklady (tj. náklady, které jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě projektu)

      INVESTIČNÍ:
       1.   Pozemky
       2.   Budovy a stavby
       3.   Stroje a zařízení (movité věci v ceně nad 40 tis. Kč)
       4.   Hardware a osobní vybavení (IT vybavení a další zařízení v ceně nad 40 tis. Kč)
       5.   Dlouhodobý nehmotný majetek (software, databáze, licence atd. v ceně nad 60 tis. Kč)

      NEINVESTIČNÍ:
       1.   Osobní výdaje (mzdy/platy a zákonné odvody)
       2.   Služební cesty (cestovné, ubytování, stravné)
       3.   Materiál (vybavení a výukový materiál pro cílovou skupinu)
       4.   Stroje a zařízení (movité věci v ceně do 40 tis. Kč)
       5.   Hardware a osobní vybavení (IT vybavení a další zařízení v ceně do 40 tis. Kč)
       6.   Odpisy
       7.   Drobný nehmotný majetek (software, databáze, licence atd. v ceně do 60 tis. Kč)
       8.   Nájem a leasing
       9.   Místní kancelář
     10.   Nákup služeb (na zakázku vytvářené publikace, odborné služby, audit, konferenční služby,
             vzdělávací aktivity, energie, atd.)
     11.   Správní a jiné poplatky
     12.   Přímá podpora (tj. výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu (mzdové příspěvky,
             cestovné, ubytování, doprovodné aktivity)

B.   Nepřímé náklady – tj. náklady, které nemohou být jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou projektu (především administrativní náklady projektu). Nepřímé náklady není potřeba prokazovat jednotlivými účetními doklady. Počítáme je tak, že sečteme veškeré přímé náklady a vypočítáme např. 15 % (rozpětí nepřímých nákladů se v OP VVV pohybuje od 6 % do 25 % – sazby nepřímých nákladů jsou uvedeny v příručce pro žadatele na str. 118). Pokud dotační výzva nepřímé náklady neumožňuje, pak je možné uvést provozní výdaje, náklady na účetní atd. v přímých nákladech.

A. + B.  Celkové uznatelné náklady projektu (způsobilé výdaje)

Více k tvorbě rozpočtu najdete na této podstránce.

9) Časový harmonogram – pravděpodobně nejelegantnějším nástrojem pro tvorbu harmonogramu je Ganttův diagram. Tuto metodu vytvořil v roce 1896 K. Adamiecki, na Západě ji po roce 1910 zpopularizoval H. L. Gantt. V 80. letech 20. století zásadně usnadnily tvorbu Ganttových diagramů osobní počítače. Ganttův diagram vertikálně uvádí jednotlivé činnosti, horizontálně je vedena časová osa, která je rozdělena na stejně dlouhé časové jednotky (dny, týdny, měsíce). Na levé straně je vždy začátek činnosti, na pravé straně konec. Celá činnost je zobrazena horizontálním pruhem, který vymezuje předpokládanou délku trvání činnosti. Diagram také může ukazovat návaznost činností pomocí lomených čar, nebo důležité časové milníky realizace projektu. (Příklad Ganttova diagramu na Wikipedii.)

Pro usnadnění tvorby Ganttova diagramu je k dispozici řada softwarů – např. Microsoft Projekt – které mají řadu dalších funkcí (např. v rámci diagramu propojení aktivit s náklady apod.). V programu Microsoft Excel si můžeme naprogramovat libovolnou strukturu Ganttova diagramu (návod na tvorbu diagramu např. na tomto odkazu).
Ganttův diagram se hodí pro plán realizace projektu, plánování činností v rámci organizace, zapisování úkolů, kontrolu využití zdrojů atd. V rámci projektů, které žádají o dotaci z fondů EU, je součástí žádosti harmonogram v podobě Ganttova diagramu.
O metodě Ganttova diagramu uvádíme více informací na této podstránce.

10) Návrh projektového týmu – pracovní pozice v rámci projektu financovaných z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání jsou vymezeny v příručce pro žadatele na straně 41 až 43. Horní hranice výše mezd pro jednotlivé pracovní pozice jsou uvedeny v seznamu mezd pro projekty OP VVV.
Vysvětlení k problematice pracovních pozic v projektech hrazených ze Strukturálních fondů EU uvádíme také na této podstránce.

Ve fiktivním projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ uvádíme tyto pracovní pozice:
•  hlavní manažer projektu – komunikace s poskytovatelem podpory, zodpovědnost za průběžné hodnocení projektu a příprava monitorovacích zpráv, zodpovědnost za chod projektu v souladu s harmonogramem, výběr pracovníků projektu atd.
•  asistent projektu – uchování dokumentů, sběr a evidence hodnotících dotazníků, zpracování zápisů z porad, vedení korespondence, databáze účastníků atd.
•  odborní pracovníci – pro jednotlivé aktivity budou určeny specifické pozice, např. pro realizaci seminářů lektor, pro tvorbu výukových materiálů tvůrce výukových materiálů a hodnotitel výukových materiálů a další.

Účetní, který bude zajišťovat účetnictví, spolupráci s bankou, žádosti o platbu, plnění rozpočtu atd., je hrazen z nepřímých nákladů. Také další administrativní pracovní pozice jsou hrazeny z nepřímých nákladů.

11) Popis způsobu realizace projektu – jedná se o rozdělení aktivit podle toho, kdo bude jednotlivé činnosti vykonávat – tzn. hlavní řešitel projektu, partner projektu nebo dodavatel. Další údaje se mohou týkat technického provedení aktivit, informací o případném výběrovém řízení, na základě jakých dokumentů bude provedena úhrada nákladů, dalších speciálních požadavků projektu apod.
V našem příkladu uvádíme tyto specifikace:
„Většinu aktivit projektu bude realizovat škola – hlavní řešitel projektu. Vedle koordinace aktivit budeme realizovat semináře a vytvářet výukové materiály.
V případě uspořádání výstavy budeme spolupracovat s projektovým partnerem galerií Pegas. Galerie bude zajišťovat přípravu výstavy.
Dodavatelsky bude zajištěna výroba brožury k výstavě a částečně také propagace projektu.
V rámci projektu nebudou vyhlášena výběrová řízení. Nákupy vybavení budou v neinvestiční výši.“


VNĚJŠÍ VAZBY PROJEKTU

Poslední část projektové fiše popisuje to, jestli je projekt v souladu s grantovou výzvou a se strategickými programovými dokumenty, jestli má projekt spojitost s dalšími projekty hrazenými z fondů EU a jako řešitel projektu naloží s projektovými výstupy (vzdělávací materiály, podklady k seminářům, publikace atd.).

12) Vazby na jiné projekty a udržitelnost projektu – vazbu na jiné projekty uvádíme, pokud projekt navazuje na jiný předchozí projekt; může být také vazba na stávající projekt (pokud se jedná o projekt hrazený z dotace fondů EU, musí být oba projekty zřetelně odlišné).
Udržitelnost projektu znamená to, jestli počítáme s pokračováním některých aktivit po ukončení financování z fondů EU. Udržitelnost projektu může být požadována jako pevná podmínka, nebo je součástí hodnocení (pokud přesvědčivě doložíme, že budou některé aktivity pokračovat po ukončení projektu, získáme v hodnocení body navíc).
V našem příkladu uvádíme následující: „Po ukončení projektu počítáme s využíváním výukových materiálů, které budou v rámci projektu vytvořeny. Bude zachována výuka studijního zaměření Počítačová grafika a multimediální tvorba. Dalším školám v regionu budou nabízeny semináře i po ukončení projektu.“

13) Vztah projektu ke grantové výzvě – v této části shrneme to, co jsme už zpracovali v části Cíle, a také uvedeme formální údaje dotační výzvy (ty mohou být uvedeny již v prvním bodě projektové fiše).
V našem příkladu fiktivního projektu vycházíme z dotační výzvy Pardubického kraje z roku 2009. Text v našem fiktivním projektu, který se týká tohoto bodu, zní takto:
„Škola bude žádat o dotaci z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a to v rámci globálního grantu Pardubického kraje
Prioritní osa 1: Počáteční vzdělávání
Oblast podpory 1.1: Zvyšování kvality ve vzdělávání
Číslo výzvy: 02
Číslo globálního grantu: CZ.1.07/1.1.03
Název globálního grantu: Zvyšování kvality vzdělávání v Pardubickém kraji
Předložený projekt má nejblíže k této podporované aktivitě: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů ve školách a školských zařízení, podpora aktivit metodických týmů, podpora pracovníků škol a školských zařízení zapojených do inovace ŠVP.“

14) Vztah projektu k programovým dokumentům – mohou to být rozvojové dokumenty na úrovni města nebo regionu (např. strategie rozvoje města, integrovaný plán rozvoje města nebo území apod.). Můžeme uvést soulad projektu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje, případně se strategickými vzdělávacími dokumenty na národní nebo evropské úrovni.



Od března 2014 jsou na těchto webových stránkách k dispozici e-learningové kurzy projektového managementu, které rozšiřují informace zpracované na této podstránce.



ODKAZY:  Vzor projektové fiše v PDF

                  SWOT analýza  |  Metoda logického rámce  |  Ganttův diagram

                  Typové (vzorové) projekty  |  Příklady dobré praxe  |  Burza nápadů



ZDROJE INFORMACÍ

kol. autorů: Fiše projektu. Metodický návod tvorby fiše projektu. Modul II. Vydal Jihomoravský kraj, Brno, v rámci vzdělávacího programu Zvyšování projektové absorpční kapacity Jihomoravského kraje

Palánová, I.: Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období 2007 – 2013, publikováno na metodickém portále www.rvp.cz:

Balada, M.; Chovancová, G.; Skalický, M.: Základní principy při zpracování a podávání projektů, vydalo Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s., Pardubice, 2008

Jindra, J.: Abeceda managementu – Řízení projektu, publikováno v říjnu 2008 na www.rvp.cz

Dvořák, D.: Metody a nástroje v projektovém řízení, vydala ŠkodaAuto Vysoká škola, Praha, 2007

kol. autorů: Příprava a řízení projektů, aneb Jak řídit projektový cyklus, vydala Nadace rozvoje občanské společnosti, Praha 2003

webové stránky Ministerstva pro místní rozvojMinisterstva školství, mládeže a tělovýchovy

a informace o řízení projektů na Wikipedii





Google Analytics


© informační portál ZUŠ 2013