< zpět na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet   |   < zpět na hlavní stranu


                                                           ROZPOČET


OBSAH:     Výklad základních pojmů:

                                  – uznatelné (způsobilé) náklady

                                  – neuznatelné (nezpůsobilé) náklady

                                  – přímé náklady

                                  – nepřímé náklady

                                  – DPH

                                  – veřejná podpora

                                  – podpora de minimis


                  Tvorba rozpočtu – přímé investiční výdaje

                                  – kapitola rozpočtu č. 4 – Hardware a osobní vybavení

                                  – kapitola rozpočtu č. 5 – Dlouhodobý nehmotný majetek

                  Tvorba rozpočtu – přímé neinvestiční výdaje

                                  – kapitola rozpočtu č. 1 – Osobní výdaje související s realizací projektu

                                  – kapitola rozpočtu č. 2 – Cestovní náhrady související s realizací projektu

                                  – kapitola rozpočtu č. 3 – Materiál

                                  – kapitola rozpočtu č. 4 – Stroje a zařízení

                                  – kapitola rozpočtu č. 5 – Hardware a osobní vybavení

                                  – kapitola rozpočtu č. 6 – Odpisy

                                  – kapitola rozpočtu č. 7 – Drobný nehmotný majetek

                                  – kapitola rozpočtu č. 8 – Nájem a leasing

                                  – kapitola rozpočtu č. 9 – Místní kancelář

                                  – kapitola rozpočtu č. 10 – Nákup služeb

                                  – kapitola rozpočtu č. 11 – Správní a jiné poplatky

                                  – kapitola rozpočtu č. 12 – Přímá podpora


ODKAZY:  SWOT analýza  |  Metoda logického rámce  |  Ganttův diagram

                  Typové (vzorové) projekty  |  Příklady dobré praxe  |  Burza nápadů


V tomto oddíle se pokusíme vysvětlit principy tvorby rozpočtů pro projekty financované z fondů EU. Vycházíme z pravidel operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).
Nejprve vysvětlíme několik specifických pojmů, které se v terminologii evropských fondů objevují. Dvě základní kategorie rozpočtu jsou uznatelné (způsobilé) a neuznatelné (nezpůsobilé) náklady:

Uznatelné (způsobilé) náklady musí být v souladu s pravidly operačního programu a s právními předpisy ČR a EU. Pravidla pro čerpání finančních zdrojů v programovém období 2014 až 2020 jsou podrobně popsána v příručce pro žadatele operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Základní kritéria pro uznání projektových nákladů jsou:
    1) přiměřená výše výdaje (výdaj musí odpovídat cenám v místě, oboru a čase obvyklém);
    2) výdaj musí být pro realizaci projektu nezbytný;
    3) výdaj musí být doložitelný (povinnost dokládat náležité účetní doklady);
    4) výdaj musí vzniknout v průběhu projektu (u neinvestičních projektů obvykle nelze zahrnout
        náklady na přípravu projektu);
    5) u neinvestičních projektů jsou uznány pouze náklady do neinvestiční výše.

Pokud náklad nesplní výše uvedená kritéria, stává se neuznatelným (nezpůsobilým) nákladem, tj. nemůže být hrazen z dotace. Jednotlivé programy obsahují popis výdajů, které nelze hradit z fondů EU. Např. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání uvádí jako neuznatelné výdaje na každodenní řízení, monitorování a kontroly žadatele, které by se prováděly i bez realizace projektu (běžný chod organizace), DPH, sankční poplatky, pokuty a penále, daně (přímé daně, daň z nemovitosti, daň dědická, darovací, silniční, cla), úroky z úvěrů a půjček (pokud se nejedná o schválenou formu podpory z fondu ESF), stipendia nebo platby cílové skupině podobného charakteru, odstupné, peněžitá pomoc v mateřství, výdaje vzniklé mimo časový rámec projektu atd. Kompletní seznam nezpůsobilých výdajů najdete v příručce pro žadatale OP VVV na straně 114.

Uznatelné náklady se dále dělí na přímé a nepřímé náklady/výdaje. Přímé náklady jsou přesně specifikovány v rozpočtu projektu, který se přikládá k žádosti o dotaci. Jinými slovy, přímé náklady jsou přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě projektu.
Nepřímé náklady a jejich výši určuje vždy konkrétní dotační výzva. Některé operační programy, resp. oblasti podpory nepřímé náklady neumožňují (pak se výdaje na kancelář a administraci zahrnou do položkového rozpočtu). Nepřímé náklady projektu jsou ty náklady, které nejsou nebo nemohou být jednoznačně spojené s konkrétní aktivitou daného projektu. Tyto náklady zahrnují zejména náklady spojené s administrací projektu. Nepřímé náklady není třeba prokazovat přímo jednotlivými účetními doklady. Pravidly nepřímých nákladů však nejsou nijak dotčeny účetní postupy organizace (doporučujeme nepřímé náklady rozúčtovat v souladu s účetními pravidly školy). Nepřímé náklady se vypočítávají z přímých nákladů. Procento přímých nákladů je určeno v jednotlivých výzvách.

                                                                               < přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet

DPH
Zahrnout DPH do výdajů mohou pouze příjemci dotace, kteří nejsou plátci DPH. Pokud má příjemce dotace nárok na odpočet DPH na vstupu, uznatelné jsou náklady pouze ve výši bez DPH.

Veřejná podpora
Veřejnou podporou se podle čl. 87 Smlouvy o ES rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité ekonomické aktivity a tím i obchod mezi členskými státy. Příjemcem veřejné podpory mohou být obchodní společnosti a podnikatelské subjekty, neziskové organizace, státní organizace včetně příspěvkových organizací atd. Pro nás dobrá zpráva je, že školství zahrnuté do národní vzdělávací soustavy pod regulací a dohledem státu není ekonomickou aktivitou, tedy nezakládá podmínky veřejné podpory.
Pravidla veřejné podpory se však vyvinula do složitého právního rámce. Proto je vhodné konzultovat otázku veřejné podpory s poskytovatelem dotace. Více k veřejné podpoře zde.

Podpora de minimis
Podpora de minimis (podpora malého rozsahu) sice splňuje znaky veřejné podpory, ale vzhledem k nízké výši podpory nemůže narušit hospodářskou soutěž ani ovlivnit obchod mezi členskými státy. Hranice pro podporu de minimis je obvykle stanovena na 200 000 eur v součtu za poslední 3 roky. Tedy součet výše podpory z veřejných prostředků za poslední 3 účetní období nesmí překročit hranici 200 000 eur, a to i se započítáním rozpočtu projektu, který žádá finanční prostředky z fondů EU.
Více o podpoře de minimis najdete zde. Seznam příjemců těchto podpor shromažďuje Centrální registr podpor de minimis (registr byl vytvořen podle zákona č. 215/2004 Sb.). Dotaz ke konkrétním případům veřejné podpory můžete směřovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, odbor veřejné podpory – posta@compet.cz.


TVORBA ROZPOČTU

Tvorbu rozpočtu si ukážeme na modelovém příkladu fiktivního projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ (zde odkazujeme na fiši tohoto projektu, tj. podrobnější popis).
Tvorba rozpočtu následuje po vypracování projektového záměru – základního popisu projektu (popis věcné stránky projektu, definice měřitelných výstupů a harmonogram realizace, analýza potřeb cílové skupiny atd.). V příručce pro žadatele OP VVV je uvedeno doporučení, že výdaje projektu mají být dostatečně detailně popsány – tak, aby byla patrná jejich návaznost na realizované aktivity. Tzn., že ke konkrétním aktivitám, jejichž posloupnost jsme seřadili v časovém harmonogramu projektu, přiřadíme časové nároky na pracovníky (počet pracovníků a počet hodin k vykonání jednotlivých aktivit) a poté vypočítáme náklady na jednotlivé aktivity.

Dalším krokem je přeskupení nákladů podle osnovy nákladů OP VVV. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání je tzv. multifondový program, tj. je možné uplatnit investiční i neinvestiční výdaje v rámci jednoho projektu (podíl investičních výdajů na celkových nákladech je určen v jednotlivých výzvách; odpadá také tzv. křížové financování, které bylo v minulém programovém období). V následujícím textu jsou v osnově rozděleny typy jednotlivých nákladů na přímé investiční náklady a přímé neinvestiční náklady:

I. Přímé výdaje – investiční
    1. Pozemky
    2. Budovy a stavby
    3. Stroje a zařízení
    4. Hardware a osobní vybavení (nad 40 tis. Kč)
    5. Dlouhodobý nehmotný majetek (nad 60 tis. Kč)

II. Přímé výdaje – neinvestiční
    1. Osobní výdaje související s realizací projektu
    2. Cestovní náhrady související s realizací projektu
    3. Materiál
    4. Stroje a zařízení
    5. Hardware a osobní vybavení (do 40 tis. Kč)
    6. Odpisy
    7. Drobný nehmotný majetek (do 60 tis. Kč)
    8. Nájem a leasing
    9. Místní kancelář
  10. Nákup a služby
  11. Správní a jiné poplatky
  12. Přímá podpora

III. Nepřímé náklady

Doporučujeme nejprve rozdělit náklady každé aktivity do výše uvedené struktury, poté sloučit náklady jednotlivých kapitol (součet osobních výdajů všech aktivit projektu, součet všech cestovních náhrad atd.). Výsledná tabulka rozpočtu může vypadat například takto.

Na závěr si vysvětleme podrobněji jednotlivé kapitoly rozpočtu. (Pozn.: Běžné vzdělávací projekty pravděpodobně neuplatní investiční výdaje z kategorií Pozemky, Budovy a stavbyStroje a zařízení. Proto si v následujícím textu podrobněji popíšeme pouze Hardware a osobní vybaveníDlouhodobý nehmotný majetek.)


I. PŘÍMÉ VÝDAJE – INVESTIČNÍ

Kapitola rozpočtu č. 4 – Hardware a osobní vybavení

Pořízení serverů, stacionárních a přenosných personálních počítačů, tiskáren, komunikačních a síťových zařízení, specializovaných koncových zařízení, lokálních sítí, mobilní telefony, atd. Ocenění samostatných movitých věcí nebo souborů majetku v účetnictví převyšuje částku 40 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně montáže, dopravy, zapojení, apod.).
Pozn.: Realizuje-li se projekt v režimu nepřímých nákladů, zahrnují se mezi přímé výdaje na hardware a osobní vybavení pouze výdaje související s aktivitami projektu. Hardware a osobní vybavení související s administrací projektu a prací realizačního týmu je součástí nepřímých nákladů.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 5 – Dlouhodobý nehmotný majetek

Způsobilé jsou výdaje na software, nákup databází (včetně jejich údržby a aktualizace), nákup práv duševního vlastnictví (know-how, licence, patenty, atd.). Pořizovací cena dlouhodobého nehmotného majetku převyšuje částku 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok.
Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně instalace, uživatelské podpory, apod.), u know-how pak ocenění znaleckým posudkem od příslušného soudního znalce.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


I. PŘÍMÉ VÝDAJE – NEINVESTIČNÍ

Kapitola rozpočtu č. 1 – Osobní výdaje související s realizací projektu

Kapitola zahrnuje osobní výdaje osob (pracovníků příjemce či partnera), které mají v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah a jsou přímo zapojeny do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce).

Výše mzdových výdajů nesmí přesahovat výši mzdy v místě realizace, oboru a čase obvyklou. Pravidla pro výpočet mezd v projektech hrazených z OP VVV jsou uvedena v seznamu mezd/platů pro pracovníky podílející se na realizaci projektů OP VVV. Osobní výdaje mohou být členěny například takto:

1.1 Platy, odměny z dohod a pojistné
    1.1.1 Výdaje na odborné zaměstnance
        1.1.1.1 Platy
        1.1.1.2 Odměny z dohod (DPČ)
        1.1.1.3 Odměny z dohod (DPP)
        1.1.1.4 Autorský honorář
    1.1.2 Výdaje na administrativní zaměstnance
        1.1.2.1 Platy
        1.1.2.2 Odměny z dohod (DPČ)
        1.1.2.3 Odměny z dohod (DPP)
1.2 Odvody na sociální a zdravotní pojištění
1.3 Nemocenská hrazená zaměstnavatelem
1.4 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
1.5 Ostatní obligatorní výdaje (např. FKSP, vyšetření/ošetření u lékaře, indispoziční volno, atd.)

Výše uvedenou strukturu rozpočtu je nutno rozpracovat minimálně do položek podle jednotlivých pracovních pozic (např. projektový manažer, finanční manažer, metodik, lektor, učitel, asistent...), přičemž jednotlivá položka může sjednocovat pracovníky v rámci jedné pozice pouze za předpokladu, že pro ně bude požadována stejná mzda. V opačném případě je nutno pozici podle jednotkových mezd rozepsat do dalších položek (např. lektor 1, lektor 2, lektor 3...).

Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady (zahrnutí nepřímých nákladů do rozpočtu je stanoveno příslušnou výzvou), pak výdaje související s relevantními pracovními pozicemi nemohou být součástí této kapitoly rozpočtu, ale spadají pod položku Nepřímé náklady.

Pozn.: Způsobilým výdajem v rámci projektu může být u jednoho pracovníka úvazek maximálně do 1,2 úvazku celkem (souhrnná výše úvazků musí být dodržena u jednoho zaměstnavatele, nikoli u příjemce a partnera/partnerů v souhrnu). Oproti minulému programovému období je stejná maximální výše úvazku u pedagogických i nepedagogických pracovníků.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 2 – Cestovní náhrady související s realizací projektu

Výdaje na pracovní cesty osob (pracovníků příjemce či partnera), zapojených do realizace projektu, majících v rámci projektu uzavřen pracovně právní vztah – jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou a další). Cestovní náhrady mohou být členěny například takto:

2.1 Služební cesty tuzemské
    2.1.1 Cestovné (vč. provozu služebního auta)
    2.1.2 Ubytování
    2.1.3 Stravné
    2.1.4 Nutné vedlejší výdaje
2.2 Služební cesty zahraniční (tzv. per diems)
    2.2.1 Cestovné (vč. provozu služebního auta)
    2.2.2 Ubytování
    2.2.3 Stravné
    2.2.4 Ostatní

Pokud jsou v projektu uplatněny nepřímé náklady, pak výdaje související s tuzemskými služebními cestami nemohou být součástí kapitoly Cestovní náhrady, ale spadají pod položku Nepřímé náklady (v našem modelovém příkladu jsme však tuzemské cesty pro názornost zahrnuli do oddílu 2.1). V případě, že projekt nevyužívá nepřímé náklady, výdaje na tuzemské pracovní cesty se uvádějí v oddíle 2.1 souhrnně, tj. uvádí se celkový náklad na tuzemské cesty v položkách Cestovné, Ubytování, Stravné a Ostatní.
V případě rozpočtování zahraničních cest je nutno pro jednotlivou zahraniční cestu rozepsat vždy položky Cestovné, Ubytování, Stravné a Ostatní. Aktuální výši per diems najdete na webu Evropské unie.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 3 – Materiál

Do této kategorie výdajů příjemce zahrnuje veškeré vybavení a výzkumný či výukový materiál (např. chemikálie, součástky, učebnice, materiál pro praktickou výuku, atd.), které slouží pro odborné klíčové aktivity nebo přímou práci s cílovou skupinou. Pokud je projekt realizován v režimu nepřímých nákladů, náleží do této kategorie přímých výdajů pouze materiál, který neslouží k administraci projektu.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 4 – Stroje a zařízení

Nákup nových i použitých strojů a zařízení nebo technické zhodnocení stávajícího majetku, kde pořizovací cena samostatných movitých věcí a souborů majetku v účetnictví je rovna, či je nižší, než 40 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně montáže, dopravy, zapojení, apod.).
Realizuje-li se projekt v režimu nepřímých nákladů, zahrnují se mezi přímé výdaje na stroje a zařízení pouze výdaje související s aktivitami projektu. Stroje a zařízení související s administrací projektu a prací realizačního týmu jsou součástí nepřímých nákladů.

Jedna položka může zahrnovat buďto předměty stejné pořizovací ceny (např. interaktivní tabule 2 ks) nebo soubor věcí (např. soubor Orffova instrumentáře 5 sad). V případě spotřebního materiálu není nutné rozepisovat do jednotlivých položek.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 5 – Hardware a osobní vybavení

Jedná se o samostatné movité věci a soubory majetku, jejichž cena je rovna, či je nižší, než 40 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. (Způsobilým výdajem je pořizovací cena včetně montáže, dopravy, zapojení, apod.) Konkrétně se jedná například o pořízení serverů, stacionárních a přenosných personálních počítačů, tiskáren, komunikačních a síťových zařízení, specializovaných koncových zařízení, lokálních sítí, vybavení vědeckých pracoven nábytkem (mobilním i vestavěným), mikroskopy, mobilní telefony, atd.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 6 – Odpisy

Odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku (pořízeného před začátkem realizace projektu nebo i v průběhu realizace) jsou způsobilými výdaji projektu, jestliže jsou splněny následující podmínky: 1) k nákupu dotčeného majetku nebyly využity veřejné prostředky (tj. současný či některý z předcházejících vlastníků zařízení neobdržel prostředky z veřejných zdrojů na nákup daného majetku); 2) příjemce si vybere formu odpisování, kterou bude používat po celou dobu realizace projektu, a tuto nastavenou formu již nebude moci měnit; 3) způsobilým výdajem je daňový odpis stanovený dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v alikvotní výši s ohledem na míru využití daného majetku v rámci realizace projektu.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 7 – Drobný nehmotný majetek

Způsobilé jsou výdaje na software, nákup databází (včetně jejich údržby a aktualizace), nákup práv duševního vlastnictví (know-how, licence, patenty, atd.). Pořizovací cena nehmotného investičního majetku je rovna, či je nižší, než 60 000 Kč. Způsobilým výdajem je pořizovací cena (včetně instalace, uživatelské podpory, apod.), u know-how pak ocenění znaleckým posudkem od příslušného soudního znalce.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 8 – Nájem a leasing

Není-li pro účely projektu hospodárné zakoupení příslušného movitého nebo nemovitého majetku, lze využít jeho krátkodobého nebo dlouhodobého pronájmu. Obecně platí, že způsobilým výdajem je pouze část nájmu/leasingu, která časově souvisí s aktivitami projektu, ve kterých je daný majetek využit. Je-li majetek v rámci této doby využit pro účely pouze částečně, způsobilá je pouze odpovídající část splátek nájmu nebo leasingu.

Pro účely OP VVV se rozlišují dva typy leasingů:
1. Finanční leasing – pronájem movité či nemovité věci, po jehož skončení přechází předmět leasingu za dohodnutou kupní cenu do vlastnictví nájemce. Lze využít pouze tehdy, pokud by způsobilým výdajem byl i předmět leasingu. U leasingových smluv s doložkou o odkupu nesmí způsobilá částka přesáhnout tržní hodnotu investice, která je předmětem leasingu. Způsobilým výdajem jsou pouze splátky vztahující se k období realizace projektu.

2. Operativní leasing – pronájem movité či nemovité věci, po jehož skončení se předmět leasingu vrací pronajímateli. Lze využít i tehdy, pokud by předmět leasingu nebyl způsobilým výdajem. Příjemce však musí prokázat, že daný majetek je nezbytný pro realizaci projektu.

Pozn.: Pokud je projekt realizován v režimu nepřímých nákladů, náleží do přímých výdajů pouze nájem movitých a nemovitých věcí sloužících k realizaci aktivit projektu. Na majetek, který využívá administrativní tým, se vztahuje paušální platba nepřímých nákladů.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 9 – Místní kancelář

V rámci této kapitoly rozpočtu je možno čerpat finanční prostředky na zabezpečení provozu kanceláře, která slouží k řízení projektu. Za způsobilé výdaje jsou považovány výdaje za materiál a služby, které souvisejí s řízením projektu, využívá je zejména administrativní tým, a jsou pro zabezpečení realizace projektu nezbytné.
Výdaje na místní kancelář mohou být členy na následující položky:

9.1 Spotřební zboží a provozní materiál
9.2 Telefon, poštovné, fax, platba za připojení k internetu
9.3 Spotřeba vody, paliv a energie
9.4 Nájemné kanceláří pro realizační tým

Pozn.: Pokud se projekt realizuje v režimu nepřímých nákladů, veškeré výdaje spadající do této kapitoly jsou hrazeny z nepřímých nákladů.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 10 – Nákup služeb

Výdaje spojené s nákupem služeb jsou způsobilé pouze v případě, že 1) dodávky veškerých služeb jsou v souladu s cíli projektu a přispívají k jejich naplňování a 2) dodávky služeb bezprostředně souvisejí s realizací projektu (časově i místně).
V rámci této kategorie přímých výdajů je možné realizovat například:

10.1 nákup na zakázku vyvíjených nebo vytvářených publikací, školicích materiálů (učebnice, publikace,
        knihy, manuály, příručky) nebo multimediálních pomůcek;
10.2 odborné služby/studie a výzkum – zahrnuje například výdaje na zpracování studií, analýz,
        sběr dat a zajištění tlumočení a dalších dílčích výzkumných úkolů nezbytných pro realizaci projektu;
        může zahrnovat zahraničního experta, pokud s ním není uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda
        (v takovém případě by byl vykazován v rámci položky Osobní výdaje související s realizací projektu)
;
10.3 audit projektu;
10.4 výdaje na konference/kurzy – zahrnuje výdaje na zajištění realizace konferencí nebo kurzů
        pořádaných příjemcem nebo partnerem s finančním příspěvkem v rámci projektu – školení nebo
        konference, do kterých budou zapojeni zástupci cílové skupiny, hostující účastníci nebo širší veřejnost
        (tyto výdaje pokrývají zpravidla zajištění pronájmu prostor, konferenční techniky, občerstvení,
        dopravy a ubytování pro cílovou skupinu apod.);
10.5 energie nezbytné pro realizaci aktivit projektu (provoz strojů a zařízení, výzkumných center, apod.);
10.6 opravy a údržba strojů, zařízení či budov, vždy ve vazbě na aktivity projektu;
10.7 jiné výdaje – výdaje na právní poradenství, znalecké posudky, na administraci zakázek,
        zajišťovanou externím dodavatelem a další výše nespecifikované služby pokud přímo souvisejí
        s činnostmi projektu a pokud jsou nezbytné pro jeho realizaci (např. výdaje na nezbytné vzdělávání
        členů odborného týmu související s projektem).

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 11 – Správní a jiné poplatky

Obecnou podmínkou způsobilosti správních výdajů a poplatků je jejich hospodárnost a přímá vazba na projekt. Tato podmínka se vztahuje i na pojištění majetku a na správní a místní poplatky, jako jsou např. poplatky za zápis do katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku, vydání stavebního povolení, výpis z rejstříku trestů, odvody za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, notářské poplatky, apod. Způsobilým výdajem jsou rovněž poplatky v zájmových organizacích či jiných uskupeních, jsou-li členství v nich nezbytné pro dosažení cílů projektu.

Nezpůsobilými výdaji jsou bankovní poplatky, úroky z dlužných částek, pokuty a penále.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


Kapitola rozpočtu č. 12 – Přímá podpora

Tato kapitola zahrnuje výdaje týkající se přímo cílové skupiny projektu a jejího zapojení do aktivit projektu. Výdaje uvedené v této kapitole nespadají do nepřímých nákladů projektu.

Mzdové příspěvky – jsou poskytovány zaměstnavateli jako náhrada části mzdových výdajů (ve výši hrubé mzdy včetně zákonných odvodů) na jeho pracovníka po dobu jeho účasti na dalším vzdělávání. Tyto náhrady se v rámci programu OP VVV mohou týkat pouze cílových skupin specifikovaných ve výzvě a mohou být poskytovány až do výše 100 % skutečně vyplacených mzdových výdajů, nejvýše však do výše číselně odpovídající trojnásobku částky minimální mzdy platné v době konání aktivity projektu.
Cestovné, ubytování a stravné – v OP VVV je možné použít přímou podporu na pokrytí výdajů spojených s realizací praxí, stáží, exkurzí a vícedenních vzdělávacích pobytů, kdy je jednorázově hrazeno ubytování, cestovné a stravné. Jízdní výdaje, ubytování a stravování jsou hrazeny formou přímé úhrady jednotlivci. Při vyúčtování zahraničních pracovních cest se postupuje stejně jako při vyúčtování zahraničních pracovních cest zaměstnanců projektu (viz Cestování náhrady).
Při proplácení přímé podpory cílovým skupinám je třeba dokládat jednotlivé částky adekvátními výdajovými doklady s podpisy podpořených osob. Pokud slouží jako doklad účasti cílové skupiny na podpořené akci prezenční listiny a akce je vícedenní, musí být účast konkrétní osoby doložena jejím podpisem za každý den konání akce.
Doprovodné aktivity – z této položky se hradí další výdaje související se zapojením cílové skupiny v projektu (např. vstupenky na akce, kterých se cílová skupina účastní v rámci projektu, apod.), dále je možné hradit výdaje spojené se zajištěním asistenta/asistentských služeb poskytovaných přímo zástupcům cílových skupin, např. žákům se speciálními potřebami, handicapovaným, apod., dále pak i pro úhradu nutných výdajů (ve výši místně obvyklé) spojených s péčí o děti nebo jiné závislé osoby tak, aby se tato osoba mohla zapojit do aktivit projektu.

Zvláštní kategorie přímých výdajů jsou věcné příspěvky (jedná se o nové pravidlo, které mj. umožňuje do rozpočtu projektu zahrnout např. dobrovolnickou práci jako způsob kofinancování projektu ze strany žadatele/partnera). Za věcný příspěvek je pro účely úpravy způsobilosti považováno poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků, staveb a neplacené dobrovolné práce, u kterých nebyla provedená platba doložená fakturami nebo účetními doklady ekvivalentní důkazní hodnoty.
Obecně platí:
    1. Veřejná podpora poskytnutá na projekt, jehož součástí jsou věcné příspěvky, nesmí po odečtení
        věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci projektu.
    2. Hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na trhu.
    3. Hodnotu a poskytnutí věcného příspěvku lze nezávisle posoudit a ověřit.
    4. V případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje na základě
        ověřeného objemu vynaložené pracovní doby (dle výkazu práce) a sazby používané při odměňování
        za rovnocennou práci.

< přejít na záložku Jak na projekt, odstavec Rozpočet


© informační portál pro umělecké vzdělávání 2017